|
Karel Červený
Malé příčiny mají velké a často závažné důsledky, zatímco někdy ani velké úsilí k ničemu nevede. Tuto zákonitost využívají třeba teroristé a měli by si ji osvojit i politici a podnikatelé. Těm pomůže s malými náklady dosáhnout lepších výsledků. Jak vznikla aféra Wikileaks? Americké ministerstvo obrany nezabezpečilo přístup do intranetové sítě Pentagonu. Americké ministerstvo zahraničí mělo propojené své stránky s Pentagonem. Pak se objevil člověk, který se chce proslavit za každou cenu a dát mocným tohoto světa za vyučenou. Řadového vojáka „přemluvili“ ke krádeži statisíců tajných dokumentů. Prestižní noviny na celém světě kradené dokumenty odkoupily, aby si zvýšily svou sledovanost. Série tzv. malých příčin synergicky vyústila v obrovský skandál, který nemá v dějinách obdoby.
Škola nás již staletí učí, že svět je lineární. Není. Že příčina má jasný následek, že po A vždy následuje B, pak C, D. Ani to není pravda. Posloupnost A, B, C, D neplatí. Po A sice může být B, ale pak klidně bude K, pak P, aby se to vrátilo k C a D. Svět se řídí specifickými zákonitostmi chaosu, pravidlem nelinearity a Paretovým pravidlem 20/80 o malých příčinách a velkých následcích či velkém úsilí a nicotných výsledcích.
Za málo peněz mnoho muziky a naopak
Paretovo pravidlo platí i naopak, kdy velké úsilí nevede k adekvátním výsledkům. Angela Merkelová nedávno v televizi přiznala, že celý poválečný model multikulturalismu selhal. Padesátiletá námaha evropských zemí na začleňování imigrantů stála vlády nesmírně mnoho peněz a výsledek nikde. Imigranti z Východu a islámských zemí se místo asimilace izolují a nechtěně vytvářejí podhoubí pro terorismus. Vše je o míře. Když jich bude v Evropě velmi málo, nebudou problémem. Když jich však bude v nějaké zemi 5 až 10 procent populace, začnou se domáhat různých práv menšin, zakládat politické strany, náboženská hnutí, prosazovat právo šaría, ovlivňovat morálku a kulturu, stavět mešity a vytvářet tak podhoubí fundamentalismu a terorismu.
Většinová společnost s tím nic neudělá. Díky tomu vznikají radikální a extrémistické strany, které začnou polarizovat společnost. Můžeme to sledovat ve Švýcarsku, Nizozemsku a ve Švédsku. Co s tím? Německo už nemůže vyhnat milióny Turků ze země. Může však zastavit jejich další příliv a soustavně přeškolovat islámské učitele a duchovní, aby se stali loajálními vůči novému domovu. A ihned vyhostit nepřizpůsobivé. Tento program stojí relativně málo peněz a má zatím dobré výsledky.
Nedávno proběhla tiskem zpráva, že Saúdská Arábie vydává ročně dvě miliardy dolarů na šíření ortodoxního islámu ve světě. Nikoho to nevzrušuje. Není známo, že by tzv. křesťanské země preventivně vydávaly obrovské prostředky na potlačování jakýchkoliv ortodoxních a fundamentalistických forem náboženství – jedno jestli islámského, křesťanského či jiného. Místo toho např. USA „vyvážejí“ do světa životní styl typu Mc Donalds, který leze na nervy nejenom muslimům, ale také mnohým Evropanům. Tato tzv. „McDonalizace společnosti“ pak způsobuje velký odpor vůči všemu americkému včetně základních hodnot demokracie. Fundamentalisté nepokrytě říkají, že demokracie zahubí sebe samu přílišnou otevřeností a bezbřehými právy pro všechny.
Paretovo pravidlo všedního dne
Kurzy pro politiky? |