Talent innovation

 

Bez rychlých inovací výrobků či služeb každá firma brzy zanikne. Pouze stále rychlejší a zásadnější inovace jsou schopny zajistit nejen její přežití, ale i dynamický rozvoj. Kde však stále brát nové nápady na inovace? Kde získat talentované odborníky? Jak efektivně financovat podnikový výzkum a vývoj, když je tak nesmírně drahý?

Mladí bádají, leč chybí originální nápady

 

Podobnými otázkami si lámou hlavu snad ve všech firmách na světě. Management ví, že musí posilovat výzkum a vývoj. Proto buduje či rozšiřuje výzkumná pracoviště, na univerzitách shání nadějné odborníky, investují obrovské prostředky do přístrojového vybavení laboratoří. Jenže pak často zjišťuje, že návratnost těchto investic je velmi pomalá. Mladí výzkumníci sice bádají ostošest, ale výsledný počet inovací bývá příliš nízký - chybí originální nápady. Převratná inovace z výzkumníků "vypadne" jen výjimečně. Peníze investované do výzkumu a vývoje se nevracejí, akcionáři jsou nervózní, management si neví rady.

Proč tomu tak je?

 

Inu proto, že na vysokých školách technického typu se mladí lidé učí využívat pouze levou mozkovou hemisféru - centrum logiky. Ostatní myšlenkové procesy jsou prezentovány jako nevědecké, šarlatánské, ponižující a nehodný akademické půdy. Tento přístup k bádání a objevování je takřka všude stejný, a nelze se divit, že na celém světě výzkumníci naráží na strop inovativních možností logiky, a investice do výzkumu se nevracejí dost rychle. Proto se vedení firem rozhlíží po věhlasných géniích, kteří by s inovacemi rychle pohnuli. Avšak ouha. Nejsou k mání.

 

Dnes se všeobecně ví, že v populaci jsou pouze 2 - 3 % kreativních géniů, kteří sypou z rukávu nejen nápady na inovace ale i převratné objevy. Avšak tito géniové jsou na trhu práce beznadějně rozebráni, přepláceni a hýčkáni. Přetáhnout a přeplatit takové geniální mozky si může dovolit jen velká a bohatá firma.

Síťování mozků a rozvoj kreativity

 

Co však mají dělat menší firmy? Nabízí se jim prokazatelně jednodušší, levnější a efektivnější řešení. Řada firem v USA s pomocí psychologů přišla na to, jak chybějící geniální mozky nahradit. Zjistili, že pokud z průměrně kreativních mozků vytvoří síť, pak se jejich kreativita a inovativní myšlení natolik zvýší, že svým výkonem a výsledky překoná i mnohého ojedinělého génia. Výzkumníci, výrobní a marketinkoví experti jsou pak v týmech trénování v rozvoji kreativity a inovativního myšlení.

 

Celý proces výuky a tréninku má několik důležitých fází:

Top management se v úvodu dozví, jak změnit firemní kulturu tak, aby se stala proinovativní. Aby každý zaměstnanec soustavně cítil podporu managementu v otázkách rozvoje kreativity, zlepšovatelství, inovací a objevů. Bez této všudy přítomné, vše prostupující podpory vedení nemá smysl ve vzdělávání kreativity a rozvoje inovativního myšlení dále pokračovat.

Řešitelský tým se na úspěšných příkladech z konkrétních firem dozví o všech možnostech využívání skupinové kreativity. Po té se tým postupně zbavuje nedůvěry k laterálnímu myšlení a synchronizaci obou hemisfér, jež je pro techniky a konstruktéry tak příznačná. Pak se členové týmu zbavují osobních mentálních bloků typu: nemám žádnou kreativitu, nebudu se zapojovat - co kdyby se mi druzí vysmáli, snížila by se má odborná reputace.

Po odstranění mentálních bloků i studu následuje cílený rozvoj osobní a skupinové kreativity.

V další fázi se řešitelské skupiny naučí v reálném čase aktivně síťovat své mozky a řešit své pracovní problémy v týmu pomocí kreativních metod. Lektor je naučí, které kreativní metody používat na jaký druh problému a jaké metody jsou vhodné v konkrétní fázi rozpracovanosti problému.

V poslední části výcviku se týmy učí, jak do kreativní sítě podnikových mozků vtáhnout odborníky dodavatelských a odběratelských firem či odborníky z jiných profesí a prostředí. Tento postup úžasně rozšiřuje kreativní síť, zvyšuje její potenciál a snižuje náklady.

Sázka na kreativitu se vyplatí

 

Podobně postupovaly všechny firmy, které dosáhly velkých inovačních úspěchů. Dnes jsou lídry ve výuce, rozvoji a využívání kreativity svých zaměstnanců takové firmy jako 3M, Digital, Silicon Graphics, Saint Gobain, IBM, Prudential Insurance, Du Pont, Federal Express, Ciba-Geigy, McKinseys, NNT, Shell, HP, Apple, P&G, Teknekron,, Imes, Thermo Electron, Raychem, Bosh a další.

 

Tyto firmy si kreativitu vytkli do štítu. U firmy 3M nejen že většina zaměstnanců je trénována v rozvoji kreativity, ale všichni uchazeči o práci jsou testování na EQ a kreativitu. Některé firmy jdou dokonce tak daleko, že středním a vysokým školám v regionu platí za výuku kreativity a emoční inteligence. Pak si z absolventů vybírají ty nejvíce kreativní. Další velké společnosti zřídily své vlastní podnikové vzdělávací instituty, kde se kreativita nejen trénuje, ale všechny ostatní odborné předměty se vyučují kreativními metodami.

 

Pokud české firmy chtějí v dnešním turbulentním a nejistém světě nejen přežít, ale v rámci EU se i úspěšně rozvíjet a případně uspět na americkém trhu, měly by vsadit na rozvoj kreativity a inovativního myšlení svých zaměstnanců.

 

Karel Červený (Autor je lektorem kreativity a předsedou Asociace pro rozvoj kreativity a inovativního myšlení)

 

převzato z Technického Týdeníku